Program Dramatická výchova: tělo jako nástroj komunikace pro 2. stupeň ZŠ a gymnázia

Tělo jako nástroj komunikace. Se světem nás nepropojují jenom slova. Tento projektový den znamená pro účastníky zážitek a bezpečný výstup za hranice komfortní zóny. Je dynamický, zahrnuje mnoho aktivit a akcí, ale současně dává účastníkům prostor vše zažité a naučené vstřebat. Díky hereckým cvičením a improvizačním technikám si účastníci mohou vyzkoušet vědomě pracovat se svým tělem.
                               
Na úvod objevujeme svoje tělo, jeho možnosti a snažíme se ho hravou cestou a velice přirozeně rozpohybovat skrze lehkost, hravost a legraci, které jsou nezbytnými stavebními kameny pro zvolené aktivity.
V další části zjišťujeme, jak můžeme působit a co můžeme ze sebe vyzařovat, aniž bychom řekli jediné slovo. Téma submisivity a dominance nám umožňuje vstoupit do prvních jednoduchých rolí a pozorovat, jak se tělo chová při změnách vnitřního nastavení. Začínáme od nejjednodušších úkonů, kdy účastník nemusí být herec, aby je dobře a snadno zvládl. Zažijeme elementární principy na úrovni akce - reakce, jakožto základním principu napříč všemi odlišnostmi.
                               
Klíčovými technikami jsou herní situace, ve kterých se žáci ocitají, a po nasbíraných zkušenostech je i sami vytvářejí. Díky tomu uplatní svoje vlastní nápady a strategie. Neexistuje kategorie dobře a špatně, jedná se o bezpečnou platformu pro to zažít něco nového, prožít něco starého.

V bezprostřední situaci se žáci mohou autenticky projevit skrze hru a převést zkušenosti do svého běžného života. Tomu pomáhají i vhodně zařazené sebereflexe a reflexe.

​​

Tělo jako nástroj komunikace.
Tělo mluví první.
Tělo není jenom schránka.
Tělo nikdy nemlčí.

​

Cíle a kompetence

​

Cílem projektového dne je, aby žáci/kyně přijali/y své tělo jako právoplatný a důležitý nástroj komunikace, zároveň si ho dokázali/y uvědomovat a vyjádřit tělem vlastní emoce, vlastnosti a činnosti.

Cílem také je posílit spolupracující prostředí, umění přijímat zpětnou vazbu a rozpracovávat nápady své i ostatních.
 

• Žáci/kyně se dokážou vyjádřit neverbálně, aktivně pracují se svým tělem.​

• Spolupracují, přijímají zpětnou vazbu a další impulzy k úpravě svých nápadů a dílčích výstupů.

• Rozumí pojmům submisivita a dominance.

• Dokážou tělem vyjádřit pocity a myšlenky.

• Pracují se svým sebevědomím, dokážou vystoupit před publikem.

• Podporují ostatní v sounáležitosti.

• Dokážou se vcítit do někoho jiného.

• Umí vystoupit ze své komfortní zóny.

• Dokážou improvizovaně jednat v roli.

• Chápou, že vytvořit „scénku” vyžaduje mnoho kroků a kompetencí. ​